SMRT ROY LEE CENTERSE

SMRT ROY LEE CENTERSE (*8.11.1945 + 2.5.1974)
Kenneth D.Tunnell a Terry C.Cox, Bluegrass Unlimited,červenec 2003,přeložil Milan Leppelt

„Ať je na to pamatováno“.Stále jednoduchý příkaz, v tomto případě,úvod vyslovený soudcem v Breathitt County, Kentucky,v soudním přelíčení s Williamem (Billem) R. Hurstem, který zabil Roy Lee Centerse,narozeného v Jackson County ,Kentucky.Tato jednoduchá fráze je plná ironie – většina místních a bluegrassových fandů si nepamatují. Skoro třicet let, číst více kterých uplynulo od Centersovy smrti, apatie, polopravdy, mýty a zveličování okolo jeho smrti a vrahův výsledný závěr spolu s tichem v muzikantské komunitě – každá část se podílela na kolektivní zapomětlivosti. (1)

Roy Lee Centers byl zabit v časných ranních hodinách 2.května 1974. Zemřel tváří dolů, ponořenou do potoka Cane Creek, podél cesty Town Branch Road. Byl střelen třikrát – jednou do nohy nad kolenem a dvakrát do tváře.Potom byl třískám pistolí tak surově, že se z ní už nedalo střílet. Navzdory povídačkám o střeleckém souboji, Roy Lee byl neozbrojen. Další tragedií bylo to, že jeho, tehdy dvanáctiletý,syn Lennie byl svědkem této vraždy.

Po Royi Lee zůstala jeho žena Lucille,jeho rodiče, dcera Sherry Lou,dva synové – Lennie a Norman Lee,sestra Daisy a tři bratři – Elemer,William a Daniel.Jeho pohřeb navštívilo 5.května 1974 v tělocvičně střední školy v Jacksonu velké množství lidí. Dvě noci jeho tělo leželo ve stavu „obležení“ obecenstvem. Byl pohřben na hřbitově v Holbrooku v Kecku, Kentucky. Lucille si vzpomíná, že těsně před pohřbem měla telefonát, kde zaznělo : „do stanou i Lennieho a třeba i u hrobu“. Šerif Roy Watkins měl důvod těmto hrozbám věřit a během pohřbu seděl těsně a přesně před Lenniem.

OSUDNÁ NOC

Roy Lee byl 1.května 1974 doma, právě se vrátil z Californie s Ralphem Stanleyem a Clinch Mountain Boys.Během předchozího zájezdu si pořídil dvě tmavohnědá třásněná saka – jedno pro Lucille a druhé pro sebe. Roy Lee začal jako vedoucí zpěvák a kytarista s Ralphem Stanleyem v listopadu 1969.
V průběhu 60. let vystupoval s rock-and – rollovou muzikou ve stylu Elvise Presleyho.,ale pak se s Lucille přestěhovali do Daytonu v Ohiu, kde vystupoval s Jackem Lynchem a Lee Brothers, The Miami Valley Boys a s domácí kapelou v Tom´s Tavern. (2) Poté co Larry Sparks(*25.9.1947, první Ralphův vedoucí zpěvák po Carterově smrti) opustil Clinch Mountain Boys,Ralph kontaktoval Roye Leeho.Jak popisuje John Wright ve své knize „Traveling The Highway Home“, podle Ralpha - Roy Lee „ byl připraven nastoupit. A to se mne velice kladně dotklo, protože, podle mého názoru, bych Roye Leeho nevyměnil v této době za žádného jiného zpěváka bluegrassu v této době (mám úplně ten stejný pocit – pozn.překl.). Opravdu nevím, jestli se snažil znít jako Carter Stanley nebo ne. Ale zněl velimi moc jako on. A já nevím jestli se to přihodilo tím, že zpíval stejné písně jako Carter. A je zde tolik věcí v Royově působení a Royových způsobech, které dělal přesně tak, jak si pamatuji u Cartera.“. Krátce po tom co se připojil k Ralphu Stanleymu ( za týdenní plat 100 dolarů), se Roy Lee a Lucille vrátili do Jacksonu, Kentucky.( Podle Jacka Lynche,jen dva týdny před Royovou smrtí ho Roy požádal, aby se přidal k němu a produkoval mu desky.Lynch tvrdí, že mu řekl: „ ale Ralphovi se to nebude líbit“ , na což mu Roy odpověděl: „Jacku, chci zkusit jít na vlastní dráhu.“ Lynch pak řekl: „ dobře, tak se mnou počítej“.)
Po tom co se Lennie 1.května vrátil ze školy,hrál s ním Roy baseball. Později Roy Lee, jeho bartr Daniel a Lennie odešli vedle nahrávat. Asi okolo 22. hodiny Roy Lee odmítl žádost jet na blízkou farmu na narozeninovou oslavu. Později, Russell Pelfrey a Jim Holbrook přišli do Royova domu a říkali: „ My chceme, abys přišel a Billy to taky chce.“ Roy Lee , říkaje, že nechce nikoho ranit, se rozhodl, že tam se Lenniem pojede. Naložili kytaru ( kterou koupil od Keitha Whitleyho (* 1.7.1954 + 9.5.1989) a banjo do jeho červeného Chevroletu Nova 1963. Roy Lee, oděný jako místní celebrita, měl na sobě modré námořnické kalhoty,bílé triko, modrou hedvábnou vestu a své hnědé kožené třásněné sako. Party navštívilo několik lidí, včetně Billa Hursta, jeho syna Edgara a Billyho přítelkině Geraldiny (Gerry) McConnellové.Centersovi a Hurstovi byli známí. Na party Roy Lee s Lenniem muzicírovali. Asi okolo 1 hodiny po půlnoci vzpomínají, že jistý muž jménem Donnie napadl místního muzikanta Sama Wilsona, že neumí zpívat. Sam a Donnie se chvíli prali. Potom Bill udeřil Sama do prsou se slovy: „ už nechci vidět, aby ses naváže do Donnieho“. Billa Geraldine odjeli mezi 2.00 – 2.45. Roy Lee a Lennie odešli krátce po nich, ale skoro jim docházel benzín a tak se pro něj zastavili u Hurstova domova. Roy vešel dovnitř, zatímco Lennie zůstal v autě a „ trochu pospával. Ale nespal jsem celou tu dobu.“ Lennie odhaduje, že Roy Lee byl v domě od třiceti do čtyřiceti pěti minut.
Pouze dva lidé vědí co se stalo uvnitř domu – Bill a Geraldine. Hurst během procesu tvrdil, že Roy Lee požádal o pivo. To dává smysl, vzhledem k tomu, že každý pil a vzhledem k času, který Roy Lee strávil v domě. Lennie neviděl nic, dokud Roy Lee nevyběhl z domu. V zápisu z přelíčení Lennie tvrdí: „ viděl jsem tátu běžet kolem auta a viděl a slyšel jsem výstřel. Ohlédl jsem se a viděl Billyho, že tam stojí a drží pistoli. Za ním stála Gerry.“
Roy Lee pokračoval v běhu. Bill přikázal Geraldině, aby strčila Lennieho do jejich náklaďáku a odvezla ho domů. Lennie říkal, že Roy Leeho kožené sako se válelo na zemi. Bill „ ho zvedl a opět ho hodil zpátky na zem.“(3)
Lennie v občanském soudním řízení 10.února 1975 tvrdil, že Hurst položil zbraň na přístrojovou desku auta. „ Když Bill vyjel ze svého směru, jeho reflektory posvítily na mého tátu a Bill zastavil, vystoupil ze svého pickupu a řekl tátovi, že je zatčen, naložil ho do auta, že ho odveze do vězení a ujistil ho, že tam zůstane.“ (výpověď Lennieho Centerse,2.května 1974 v 11.50 dopoledne). Hurst byl místní vývojový projektant realit a také smluvní zástupce šerifa. Existuje několik vysvětlení týkající se toho, proč Roy Lee, který právě prchal před Hurstovou střelbou z pistole,potom s ním nasedl do auta. Jedna z možností je, že se staral o Lennieho bezpečnost. Jiná, že ho tam posadil jako zatčeného.
Během svého svědectví byl Lennie tázán ohledně chování Roye Leeho poté co nasedl do auta. Tvrdil, že „tam nějak seděl s rukama v klíně, se svešenou hlavou a zavřenýma očima.“

Otázka prokurátora: „ Zaznamenal jste nějaký rozdíl ve vzhledu a chování od doby, kdy (Roy Lee) vešel do domu a pak. Když vyšel ven?“

Lennie: „ Když vyběhl ven, zdálo se, jako by byl trochu mimo sebe, jen se motal.“

Pitevní protokol udává, že hlava Roye Leeho měla mnohočetné odřeniny.Někteří spekulují, že ho udeřili zezadu do hlavy, když byl uvnitř Hurstova domu, čímž mnozí vysvětlují, proč vypadal jako kdyby „ztratil paměť.“ Z Lennieho výpovědi z 2.května, poskytnuté jenom sedm nebo osm hodin po otcově vraždě, se dovídáme hrůzu nahánějící detaily:

„Můj otec se připotácel k pickupu, vlezl dovnitř a usadil se vedle Billa, který auto řídil. Já se posadil vedle mého otce a Gerry, na pravé straně vedle dveří. Pak jsme opustili Billovo bydliště a vyrazili směrem k Jacksonu. Za jízdy Bill Hurst udeřil pětkrát či šestkrát pěstí (na které měl prsten) mého otce.Billova pistole, což byl colt kalibru .38 se zkrácenou hlavní, ležela na přístrojové desce náklaďáku přímo před ním.Občas ji popadl a udeřil s ní otce. Při té příležitosti mu řekl, že sjede z cesty do polí a „ vymlátí z něj ty sračky“ .Pak jsme přejeli zelený most a vjeli do podjezdu a stáli jsme proti kopci. Bill sjel z cesty do míst, kde se vysypávají odpadky a udeřil otce pistolí do hlavy. A otec říkal: „ nech toho, vždyť mi vyrazíš oční bulvu.“ “
Později, během Lennieho výpovědi před soudem, dosvědčil, že Bill „mluvil na mého otce a ten odpovídal „pane“ a Bill říkal: neříkej mi pane, říkej mi Bille. A opět ho udeřil.“
„A opět, když sjel z cesty na malou stezku, udeřil otce asi třikrát pěstí. Popojel kousek dál, kde se cesta svažuje dolů a udeřil otce pistolí. Můj otec mu dupnul na plyn, přimáčkl ho k podlaze a hrábl po volantu a strhnul ho vlevo. Auto sjelo z cesty na stranu.
V roce 1974 cesta, kterou jeli, končila v Elkatawah, v izolované oblasti, kam lidé chodili na večírky a mladí muži se prali. Hurst tuto oblast důvěrně znal. Tehdejší noci tam skoro dojeli, když Roy Lee naboural auto. Někteří lidé spekulují, že „Roy Lee věděl,že ho vezou do Elkatawahu, a tam ho zabijí nebo strašně zbijí a Lennieho také zabijí. Myslím si, že Roy Lee to věděl.“Jistě, jeden přítel, blízký vyšetřování kriminálních činů, tvrdí, že věří, že „ Roy Lee musel flirtovat s Geraldinou. Nesměli jste Billovi Hurstovi zkřížit cestu. Myslím si, že Hurst se chystal Roye Leeho a Lennieho zabít. Chystal se je vyvézt ven do polí a zabít je oba dva. Kdyby Roy Lee nevyboural to auto, Lennie by byl mrtvý. Když Roy Lee nastupoval do auta, věděl co je v sázce. Budí to dojem , že nastoupil do auta buď proto, že bude uvězněn anebo proto, že se soustředil na Lennieho bezpečnost. Koneckonců po nich vystřelil z pistole.“
Během pozdějšího procesu se Hurstovi obhájci ptali Lennieho, jestli věděl „ proč váš otec dupnul na plyn a strhnul volant.Bylo to bláznovství, že?“ Lennieho odpověď indikuje strach. Který si museli prožít.: „ já si myslím,že se snažil zachránit naše životy.“ A opět z Lennieho výpovědi o 2.květnu 1974:
„Bill potom otevřel dveře pickupu a jak se snažil vysoukat, táta ho uchopil vzadu za kabát a Gerry zachytila otce za vlasy a vyškubla mu jich plnou hrst z hlavy. Pak táta Billa pustil a Gerry pustila tátu. Bill sáhl dovnitř auta a vytáhl tátu za košili ven před vozidlo. Můj otec se s Billem začal prát. Zatímco se prali, já jsem utekl k cestě a řval jsem o pomoc.“
Lennieho výpověď při soudním přelíčení ze srpna 1974 nabízí hlubší detaily:

Dotaz: Jak ta pranice dole v potoce skončila?

Odpověď: Začali se prát, táta se od Billyho odtrhl a ten běžel kolem malých keříků, aby se dostal ke své pistoli ( jež byla stále v autě na přístrojové desce).

D: Kde byl váš otec, když Billy běžel okolo těch keříků?

O: Seděl tam dole na malé skále.

D: A kde byla ta skála?

O: Byla v potoce.

D: A kde byl váš otec pak, když se Billy vrátil s pistolí?

O: Seděl na té skále.

D: A prali se pak ještě než nastala střelba?

O: Ne, pane.

D: Víte, kolikrát byl střelen?

O: Třikrát.

D: Vy jste se na to přímo díval, Lennie?

O: Ne přesně.Byl jsem, musím říci, že jsem se díval na Billyho.

D: A on třikrát vystřelil?

O: Ano, pane.

D: Zvedl se váš otec vůbec?

O: Ne, pane.

D: A poté co byl třikrát zasažen, byl ještě udeřen? Udeřil ho Billy?

O: Ano, pane.

D: Čím ho udeřil?

O: Pistolí.

O: Víte kolikrát ho udeřil?

O: Ne, pane.

D: Bylo to hodněkrát nebo jen několikrát?

O: Řekl bych, že mnohokrát.

D: Povstal vůbec od doby, kdy Billy běžel kolem keříků až po dobu, kdy už bylo po všem,postavil se vůbec na tu skálu?

O: Jedinkrát, kdy se pokusil zvednout bylo, když Billy skončil se střelbou.Nikdy se na nohy nepostavil. Pokusil se zvednout a upadl na skálu. Pozvedl se z jedné skály a položil ruku na druhou a spadl dolů do potoka na velký kámen.

Náklaďák se položil na bok u silnice, když Roy Lee přišlápnul plyn a strhnul volant. Vůz skončil částečně v říčce Cane Creek, vedle domu Denvera McKnighta. Po střelbě a bití šli Billy a Geraldine do McKnightova domu.Lennie byl traumatizovaný. Jeden soused tvrdil, že slyšel „ dlouhý, naříkavý zvuk – panebože, smiluj se, pomozte mi někdo. Jestli můj táta zemře, zabiju se.“ Jiný říkal, že Lennie opakoval: „ Bill Hurst zabil mýho tátu.“ Rozvozce mléka, Otis Ritchie, zůstal s Lenniem, dokud nedorazil zástupce šerifa Orville Shouse (řečený Junior). Prohlédl Centersovo tělo a řekl: „ Je mrtev.“ Denver McKnight prohlásil : „ No, to byl ten kluk. Slyšel jak Junior říká, že je (Roy Lee) mrtvý a začal plakat a já jsem s ním hrozně cítil. Já jsem pak vylezl z potoka, položil jsem mu ruce na ramena a řekl: synu, nechceš jít ke mně domů? A on odpověděl: ne, pane, nepůjdu dovnitř.“
Shouse zjistil od Ritchieho, že Roye Leeho zabil Hurst. V srpnu 1974 vypovídal o stavu těla: „ Ležel tváří dolů v potoce s obličejem na kameni. Kolem jeho tváře byla kalužina krve. Na sobě měl bílé triko. Jeho nohy ležely spolu s částí těla ve vodě. Jeho triko bylo na zádech vyhrnuté skoro až ke krku. Na hlavě bylo několik ran, vepředu i vzadu. Většina z nich byla nad očima , plus několik jich bylo nahoře, křížně přes hlavu. Na zadní straně byla jedna hluboká rána., nepočítal jsem je, ale řekl bych, že jich bylo sedm nebo osm umístěných nahoře nad obočím a zpět k lince vlasů. Jeho hlava byla zalitá krví.“
Zatímco Lennie zůstal venku,Shouse šel do McKnightova domu, kde našel Hursta, který měl na sobě čistou suchou košili, kterou mu dal McKnight, a pil kávu. Zakrvavená pistole byla na kávovém stolku. Hurst připustil, že je pistole jeho a že zastřelil Canterse. Shouse prohlásil, že Hurst tvrdil: „ ten chlap mě chtěl umlátit k smrti a já ho musel zastřelit.“ Shouse postřehl ránu na straně Hurstovy hlavy a kloubech prstů. (Hurst tvrdil, že šlo o sebeobranu). Asi v této době dorazil šerif Roy Watkins a dal Lennieho do svého auta a později ho odvezl domů.
Uvnitř McKnightova domu zástupce šerifa Shouse upevnil Hurstovi želízka a ten se ho ptal je-li to opravdu nutné. Shouse mu odpověděl: „ ano. Musím to udělat.“ Na cestě do vězení se Hurst zeptal: „ musíš mě opravdu vézt do vězení? Víš přeci, že jsem pod přísahou jako zástupce šerifa. Musím zavolat matce.Musí se o to postarat.“ (Prohlášení učiněné zástupcem šerifa Shousem 3.května 1974).
Hurstova matka, Edna Mae Combsová, byla z prominentní rodiny a vlastnila velký počet nemovitostí. Šerif Watkins měl s Hurstem podobnou konverzaci, když se ho ptal: „ musíte mne zavřít do vězení?“(výpověď při soudním přelíčení).Watkins dosvědčil, že Hurst byl zástupcem šerifa, kterého jmenoval on sám a zůstal zástupcem dokonce i během soudního procesu.
Jackie Short z policejního oddělení v Johnson City vyfotil tělo Roye Leeho poté co bylo dopraveno do místního pohřebního ústavu. Coroner Dean Spencer vedl „ oficiální ohledání …a objevil, že příčinou smrti byla zranění po výstřelech z pistole a trauma z hrubého násilí.“ Ačkoli kulky vešly dovnitř hned nad Roy Leeovým horním rtem, usadily se v krku ve směru ze shora dolů. Spencer prohlásil: „ bylo tam sedm odřenin, které ubíhaly v rozmezí dvou, tří palců křížem přes přední část hlavy a třípalcové odřeniny v zadní části hlavy…. pitva ukázala, že na lebce byly dvě fraktury a příčinou smrti bylo vnitřní krvácení do čelního mozkového laloku. Pitva též podává zprávu, že zranění byla způsobena pojistkou kohoutku pistole a koncem hlavně.“ Pitva, která byla provedena v Lexingtonu pod Spencerovou autorizací , odhalila , že Roy Lee měl v krvi v době smrti 0.17 promile alkoholu. Nebyly nalezeny žádné stopy po drogách a pitva prokázala, že nebyl uživatelem drog.

Kriminální proces

Hurst byl propuštěn na 25000 dolarovou kauci v den pohřbu Roy Lee Centerse. Geraldine, zatčená 6. května 1974, na základě spoluúčasti na vraždě, byla propuštěna na kauci 10000 dolarů. Ona a Bill byli 10.srpna obžalováni. 9.května, týden po vraždě se Hurst s McConnellovou vzali.
Soudce Douglas Graham byl od případu odvolán 19.srpna a případem byl pověřen soudce z Morganského okresu, Kentucky,Ralph Walter. Soudce Graham ho vybral a zaslal jeho jméno k apelačnímu soudu.
Dale Bryant, přítel Hursta a Edny Combsové a jejich soukromý obhájce od roku 1967, sloužil v tomto procesu jako žalobce. Jacksonský obhájce Michael Stidham byl najmutý ženou Roye Lee Centerse, Lucille, aby asistoval Daleovi a zajistil, že nebudou žádné čachry s výměnou porotců v porotě, kteří by neměli být nebo nebyli při vedení křížového výslechu. Lucille a její matka věděli o zvláštním vztahu mezi Hurstem, Ednou Mae Combsovou, Dale Bryantem a Dougem Grahamem.
Před zahájením soudního přelíčení Bryant oznámil,že odmítá funkci žalobce. Dva dny nato svůj názor změnil a tvrdil, dokonce i když byl tázán, že tu obžalobu může vést.
Trvalo dva a půl dne než složili dohromady porotu. Když Commonwealth ( společenství států Massachusetts,Pennsylvania,Virginia, Kentucky a Puerto Rico – pozn. překladatele) skončil svou obžalobu, obhajoba se přesunula ke zrušení obžaloby proti Geraldině. Ačkoli jeden pržvník, který měl k případu blízko, řekl, že Bryant měl proti ní spousty důkazů, Bryant a Walter souhlasili. Soudce si u poroty objednal v Geraldinině případu verdikt neviny.
Bill byl prvním svědkem povolaným pro svoji obhajobu. Jeho verze oné noci byla samoobslužná. Tvrdil, že byli s Royem Lee dobří přátelé. Že uvnitř Hurstova domu byl Roy Lee opilý a flirtoval s Geraldinou i s ním. Že se Roy Lee vymočil do ozdobného květináče, pak když byl vyzván, odmítnul odejít a začal se s Hurstem strkat. Hurst tvrdil, že vystřelil, aby Roye Leeho polekal, protože „ chtěl, aby opustil jeho dům.“ (soudní výpověď). Prohlásil, že zatímco vezl Lennieho domů, spatřili Roye Leeho na konci vjezdu. Tvrdí, že se Roye Leeho zeptal: „ tak co, už jsi vychladnul, kámo?“ Podle Hurstovy výpovědi, Roy Lee nastoupil do pickupu dobrovolně.
Lidé stále věřá, že Hurst ho zatknul a považují to za „ podivné,, že Roy Lee nastoupil do náklaďáku poté co po něm Bill vystřelil z pistole.“ Někteří lidé věří, že Roy Lee něco udělal v Hurstově domu, co probudilo jeho zuřivost. Přátelé spekulují, že Roy Lee flirtoval s Geraldinou, která se právě vykoupala a měla na sobě jenom róbu a odmítla mu dát polibek na dobrou noc.(soukromá interview a soudní přepisy).
Hurst popírá, že by Roye Lee udeřil během řízení auta. Popírá, že by měl s sebou zbraň – tvrdil, že ji měla Geraldina ukrytou ve své kabelce, ačkoli si nikdo nepamatoval, že by ji viděl s kabelkou. Tvrdil, že udeřil Roye Lee jednou do tváře pistolí a vystřelil varovný výstřel, který náhodně skončil v jeho noze. Tvrdil, že měl během rvačky výpadky paměti a nepamatuje si kolikrát vystřelil.(výpověď u soudu). Prokurátor se ho zaptal na dráhu kulek.

D: Když jste stál k němu čelem a střelil ho do úst, nesměřovala dráha střely dolů, že?

O: Já nevím. Kulka nemá oči. Neviděl jsem, kudy vešla a kudy vyšla.

Hurst tvrdil: „ Vše bylo na chvíli nejasné. Pamatuju se, že jsem jsem byl v domě McKnighta a pil jsem kávu. Bylo to všechno opravdu mlhavé….zdálo se to jako sen…“(soudní zápis,srpen 1974).
Hurst tvrdil, že ho Roy Lee honil s kamenem. Prali se v potoce, kde mu Geraldina podala pistoli. Jeho vzpomínání, kde Centersovo tělo upadlo do vody, bylo odporující k fyzickému stavu věci, výpovědi soudních úředníků a coronera.
Geraldina dosvědčila jeho příběh. Michael Stidham připravil otázky pro její křížový výslech. Šestý den soudního přelíčení soudce Walter insruoval porotu, že může shledat Hursta vinným z vraždy, spontánního zabití, nebo ho shledat nevinným, jestliže věří, že jednal v sebeobraně. Porota se vrátila k soudci dvakrát – poprvvé pro ujasnění o trestu a podruhé, protože se „zasekli“ při hlasování. Devět jich hlasovalo pro vraždu, dva pro spontánní zabití a jeden pro nevinu. Po dalších úvahách se vrátili s verdiktem: „ my,porota, jsme se shodli na spontánním zabití a určili trest na deset let.“ (soudní přepis). Podle jednoho porotce „ někteří chtěli nevinu. Byl to kompromis. Myslím si, že jsme se shodli na spontánním zabití, protože jsme mu nějaký trest chtěli dát.“ (soukromé interview).

Soudní řízení po procesu.

11. listopadu 1974 Hurst podal odvolání. 19.září 1975 byl jeho rozsudek jednomyslně potvrzen. Po roce byl Hurst ještě stále na svobodě a poprosil soud o podmínečné prominutí trestu. 13.září 1976 soudce Walter posoudil Hurstovu probační žádost, ale zamítl ji. Walter přikázal „ aby byl obžalovaný byl vzat šerifem okresu Breathitt a převezen ke správci vězeňské služby a tam zůstal po dobu deseti let.“ Hurstovi bylo přikázáno, aby se hlásil u šerifa 1. listopadu 1976.
Hurst byl uvězněn ve státní věznici 17.listopadu 1976 a požádal o podmínečné propuštění.Soudce Walter ho připustil a určil Hurstovi „ podmínku na dobu tří let od 17.listopadu 1976.“ Dale Bryant podepsal rozsudek bez námitek. Podle vězeňského záznamu byl Hurst přijat do věznice 17.listopadu 1976 a propuštěn 20.prosince 1976, takže za zabití Roye Leeho strávil ve vězení pouze 34 dnů.
Hurst byl a zůstal místním vývojovým projektantem. Během soudního procesu a mimo scénu pracoval Dale Bryant jako jeho právník „ činil legální práci při přesouvání majetků, aby ochraňoval jeho aktiva v případě žalob a soudních procesů.“ Pod jeho fungováním posuďte následující:

20.května 1974 si William a Geraldine Hurstovi vzali druhou hypotéku na svůj dům u Citizens Bank v Jacksonu ve výši 25.000 dolarů. (4)
11.června 1974 William a Geraldine Hurstovi „prodali“ svůj dům Edně Mae Combsové. Právní dokument byl připraven Dale Bryantem.
V červnu 1974 William Hurst převedl tři trakty pozemků, dva podíly a osm dalších traktů z Hurstovy Subdivize Edně Combsové(The Jackson Times 4.7.1974).
Nejvíce do očí bijící pozemkový transfer mezi Hurstovými a soudcem Grahamem nastal, když mu prodali 9 podílů umístěných v Hurstově Subdivizi za 1000 dolarů. Tento „obchod“ s pozemky vyvolává vážné etické a právní otázky. Nejen, že právě odsouzený zločinec se podílí na obchodní výměně s místním soudcem, ale celá transakce byla připravena Dalem Bryantem. Tento obchod proběhl pouze 13 dnů po Hurstově odsouzení. O šestnáct měsíců později soudce Graham prodal těchto stejných 9 podílů Edně Combsové za 10.000 dolarový profit. Ačkoli Combsová zaplatila za pozemky 11.000 dolarů, místní popisují cenu v tehdejší době jako „za babku“.( soukromá interview).
Ti, kteří vědí, že Graham vybral soudce Waltera, spekulují, že Walter a Bryant byli „kompenzováni“ těmito výtěžky nebo jinými fondy. (soukromá interview).

CIVILNÍ PROCES

Během podzimu 1974 Lucille podala žalobu proti Hurstovým, Edně Mae Combsové a jiným, kteří, po vraždě, poskytli půjčky Hurstovým. Podle Lucille, se Ricky Skaggs snažil sehnat obhájce ve Washingtonu,D.C., ale pak se rozhodli, že by bylo lepší, mít místního reprezentanta. Hurst byl zažalován „ osobně a jako pomocník šerifa v Breathitt County.“ Mohl být kriminálně postižen podle federálního práva, jelikož byl právo vyžadující důstojník.(5) V žalobě byla též zmíněna Aetna Life a Casualty Company, které ručili za jeho šerifování.
14.března 1975 odvolací soud odvolal soudce Grahama z občanského procesu a , nepřekvapivě, dosadil soudce Waltera. 9.května 1975 se Hurst snažil získat všechny reference v případu a vypovídal jako „pomocník šerifa.“ 4.srpna 1975 Hurstovi advokáti podali návrh na změnu místa soudu, kterou soudce Walter schválil. Civilní soudní proces byl přemístěn do sousedního okresu.
Soudné žaloba žádala přisouzení náhrady 1,405.000 dolarů. Lucillini právníci věřili, že mají „jasný případ“, ale se dvěma možnými problémy. Obávali se mocných osobností této komunity, kteří by mohli mít vliv na výběr poroty. Také věřili, že budou mít potíže s dokumentací ušlých příjmů Roy Lee Canterse.Ačkoli byl Roy Lee placeným zaměstnancem Ralpha Stanleyho, byl příležitostně vyplácen v hotovosti. Výsledkem toho bylo, že Royovy federálně doložené příjmy byly pouze „ asi třetinou jeho opravdových příjmů.“ A bylo skoro nemožné předvést porotě, že Lucille a rodina by byli zbaveni jeho skutečných příjmů.
Těsně předtím, než začal výběr porotců, Lucille zavolala svému právníkovi, Richardu Vimontovi, a tvrdila,že chce,aby bylo civilní řízení ukončena,aby to už měla za sebou. „Snažil jsem se jak jsem nejlépe mohl, jí to vymluvit“, vzpomíná o 27 let později Vimont. „Měla nového manžela nebo snoubence a nechtěla tohle protahování. Chtěla přijmout jejich nabídku. Výsledkem toho bylo 14.října 1975, že strany došly k dohodě. Byla odsouhlasena „jednodolarová“ dohoda, aby ochránili důvěrný ráz, Hurstovým naléháním, současné pozice. Hurst si veřejně stěžoval na proces a otázkou, zdali mu „chtějí vzít vše co má.“
Lucille tvrdila, že obdržela vyhrůžky a měla strach, že by jí mohli vypálit dům. „ Byl tu motocyklový gang a my jsme věřili tomu, že byli najatí nás vypálit. Měla jsem strach o děti. Nabídli 15.000 dolarů a právník řekl, že mají dát 20.000. A ty jsme dostali.“ Podle jiných také Lennie obdržel výhrůžné telefonáty. Dnes si Lucilliini právníci nevzpomínají na přesné urovnání sporu, ale říkají, že obnos byl mezi 25.000 a 50.000 dolary. Lucille říkala, že utekla z okresu a od té doby žije nedaleko.
Lucille je dodnes vdaná, Lennie občas vystupuje se svým synem Roy Leem II. Bill Hurst bydlí přes ulici naproti jeho matce. S Geraldinou se rozvedl, ale žije hned ve vedlejším vchodu. Roy Lee stále žije skrze časem oceněnou hudbu, nahranou s Ralphem Stanleyem a Clinch Mountain Boys.

Poznámky.

(1)
Například,doprovodný text Dicka Spottswooda k CD „Ralph Stanley And The Clinch Mountain Boys 1971 – 1973 (Rebel) se vůbec nezmiňuje o Centersově tragickém konci nebo o smrti Keitha Whitleyho(*1.7.1954 + 9.5.1989), způsobené alkoholovým předávkováním.

(2)
Jack Lynch hrával jednu dobu kontrabas s Clinch Mountain Boys a sloužil jako nosič rakve na pohřbu Cartera Stanleyho.

(3)
Po smrti Roye Leeho, dala Lucille jeho sako místnímu básníkovi Bobbymu Chapmanovi.Ten ho uchoval, chybělo tam jen několik třásní na zádech z levé strany,urvaných během rvačky s Geraldinou McConnellovou uvnitř Hurstova domu.

(4)
Hurst a Edna Mae Combsová byli charakterizováni jako „velcí vkladatelé“ do bank.Soudce Graham a Dale Bryant sloužili v předsednictvu banky. Jeden z představenstva banky byl bratrem jednoho z porotců.(soukromá interview).

(5)
Článek 242 trestního řádu USA zakazuje každé osobě, která jedná pod záminkou práva, zbavit občana jakéhokoliv procesního ustanovení jmenovaného v ústavě Spojených států. Hurstovy činy porušily tato ustanovení, tím, že byl přísežným pomocníkem šerifa, který zabil Roy Leeho , během doby, kdy ho převážel do legální vazby. Vlastně coronerova autorizace pitvy oznamuje, že „ předpokládaným pachatelem střelby je pomocník šerifa.“

Police nad Metují 10.února 2006